FORHONT 2019

1 Vít Novák1 650
2 Martin Šurányi491
3 Luboš Černý411
4 Marek Andrejs172
5 Daniel Šurányi124
6 Michal Novák66
7 Vojtěch Šurányi61
8 Jana Šurányi40
9 Václav Novák12
10 Jan Bohoněk11

FORHONT 2020

S.K.PODRAZ

1Spock101 499
2Márty41 650
3laktos12 440
4Ťuminka2 400
5Anakin1 975
6Venca1 000
Jeff1 000
8Majkl0

NEJBLIŽŠÍ AKCE

Běh - Čertovská 5

7.12.2019 10:00

Unhošť, Sokolovna Melicharova ulice

Vánoční běh Třtice

26.12.2019 10:30

Kulturní sál ve Třtici
23. října 2018 ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno Číslo 116

Brdská tečka za sezónou

Parádní sparťanský zavírák se musel líbit i Slávistům

Tour de Brdy Tradiční podzimní Tour de Brdy se letos konala už podvanácté a znovu potvrdila svou jedinečnost. Kde jinde totiž mohou na jedné trati změřit síly silničáři, gravelisti, cyklokrosaři, jezdci na MTB, trekbajkeři a kdovíjací další cyklisté ještě? A navíc - na jaké trati! Náročný kopcovitý okruh po úzkých asfaltových cyklostezkách bez aut, prokládaných drsnými pavé segmenty, šotolinou i bezmála offorad pasážemi, to vše skrz nejkrásnější a nejvyšší partie vojenského prostoru, letos pozlacené slunkem babího léta, to se nedá popsat jinak, než jako veliká krása. Závodníci se však do Strašic nepřijeli kochat a svedli na trati tvrdé a nemilosrdné boje, ze kterých nakonec vyšel už počtvrté za sebou vítězně domácí Sparťan Tomáš Kalojíros. Ale ani naši reprezentanti se v pelotonu vyšperkovaném profesionály neztratili a zásluhou Vítka Nováka se dokázali prosadit až do první desítky. "Po nějakých 15 kilometrech se to pořádně rozzávodilo a na nejlepší jsem nestačil." řekl náš borec v cíli "Ale dostal jsem se do solidní skupinky s Jirkou Černým a postupem času sbíral drobky zepředu. Jelo se mi pořád líp a líp, ale na nějakém 45. km jsem defektil přední kolo. Moje blbost - trefil jsem ve sjezdu díru. Měli jsme ale tak velký náskok, že jsem to spravil, než přijela další velká skupina. Ta se dost táhla, a tak jsem jim ještě v posledním kopci ujel a udělal si hezký konec. Bez defektu bych se mohl blížit až někam k 5. nebo 6. místu, ale tady defektí, bloudí nebo padá skoro každý, takže beru i tohle." My také, Vítku a blahopřejeme. Náš druhý zástupce redaktor Kolbaba pohlídal opačný konec startovního pole. "Vůbec jsem se nepřipravoval, přemluvili mě na poslední chvíli v pátek večer. Jeli jsme s Igorem a s Pantátou, kterému to po návratu šlape moc pěkně. Ze začátku se mi jelo nečekaně dobře, až jsem se divil, ale od toho nekonečného stoupání na Tok jsem začal v kopcích ztrácet. Naštěstí pánové jezdí sjezdy tak, že jsem se vždycky v pohodě dotáhnul. Letos jsem se obešel bez defektu, ale vlastní blbostí jsem spadnul v pravoúhlé zatáčce při nájezdu do kopce a musel chvíli rovnat kolo. Pak jsme ještě všichni tři zabloudili a přidali si pár kilometrů, takže výsledný čas nic moc. Ale stálo to za to, parádní počasí, trať a vůbec celý závod. Nebýt Slávistou, zvolal bych: Ať žije Sparta!" My se rádi přidáváme, protože závodů je obecně poskrovnu a takto pěkných ještě méně. Kamil Oprsklý, cfc, Strašice

A zase Bedřichov …

Márty v Bedřichově Druhá sobota v říjnu, Bedřichov, ČT Author Cup 2018. 10 hodin ráno, 68 km před sebou. Na startu stojí 3 401 bikerů. Mix nadšených hobíků, poloprofesionálů a profesionálů. V první vlně Martin Šuranyi, v druhé Honza Vševid. Přeje nám počasí, je fakt nádherně. Návleky na rukách i kolenou včetně vesty sundavám již na startu a po kilometru je házím nejlepším fanouškům (nejbližší rodina a kamarádi). Od startu se jede super, výrazně se nepropadávám, čekám na vytvoření vhodné skupinky. Ve stoupání na Kristiánov mě míjí Radim Skála (Sokol Veltěž), se kterým jsem objel část Krušnotonu. Jede skvěle a pro mě to je výzva, jdu za ním. Paráda, vezu se, ve skupině se spolupracuje, občas prohodíme vlídné slovo. Míjíme Protrženou přehradu, Knajpu, Krásnou Máří, opět Kristiánov, Novou Louku a už se pomalu blížíme k cíli. Na stadionu v Bedřichově ještě jedno náročné stoupání po běžkařské trati, pak už jen bezpečně projet nástrahy posledních metrů a konec. Cíl splněn, dojel jsem ve skupině s Radimem, který mi sice v posledních metrech uskočil, ale za mě maximální spokojenost. Dorazil jsem do cíle v čase 2:35, Honza o půl hodinky později. Čas není důležitý, přežili jsme a byli jsme součástí skvělé soboty - krásná příroda, super počasí, úžasná atmosféra podél trati. Rád bych ještě přidal zajímavost o druhém muži celkového pořadí. Jan Škarnitzl dojel do cíle v čase 1:58 (to bylo asi ve 12 hodin), načež následoval rychlý přesun do Jičína (asi 1 hodina cesty autem) na Toi Toi Cup v cyklokrosu, kde kategorie Elite startovala ve 14:30. Do cíle závodu dojel na 5. místě, 50 vteřin za vítězem. Martin Šurányi, cfc, Bedřichov

Venca potřetí

Venca Jubilejní 10. ročník sázkové souteže kanceláře Podraz zná svého vítěze. Stal se jím hráč s nickem Venca, o kterém díky předchozím úspěchům dobře víme, že je to Václav Nežerka. Ten už v dosavadní historii dokázal vyhrát dvakrát (bylo to v letech 2011 a 2015), letos tedy dovršil hattrick. I tento rok se soutež vyvíjela zajímavě, i když nebyla zdaleka tak vyrovnaná jako loni. Dvojnásobný šampión se postupem času dokázal osamostatnit na čele a bylo otázkou, zda se některému z pronásledovatelů podaří náskok zlikvidovat. Zajímavé je také, jak se v samotném závěru přestalo hráčům dařit. Poslední vyhrávající tikety jsme zaznamenali 14. září u příležitosti račické časovky a byl to opět Venca, kdo se dokázal trefit nejlépe a ziskem 1 833 961 $ prakticky rozhodnout o konečném vítězství. Ještě zajímavější je pohled na hráčovu taktiku. Vsadil na kombinací 3 příležitostí, z nichž ve dvou hrál sám aktivní roli. Šlo o tipy "vítěz = někdo jiný" a "čas vítěze lepší než loni". Netřeba dodávat, že "někdo jiný" a zároveň "lepší než loni" byl právě Václav Nežerka, ani to, že pozitivní sázky na sebe pravidla dovolují. Když máte výkonnost, tipuje se snáze. Druhým úspěšným sázejícím byl Márty, který také trefil čas vítěze a ziskem 83 500 $ se udržel alespoň na dohled. V závěrečných dvou kolech však musel riskovat, a tak nasázel veškeré nastřádané peníze na kombinované tipy různých kursů od relativně opatrných 15,19 po hodně odvážných 5711,2 (takový kůň by šel do slalámu ještě před startem). Neujal se ani jediný a i když Venca také něco ztratil, konečná částka 2 200 000 $ mu stačila na suverénní vítězství a znamenala druhý nejvyšší zisk po těžko překonatelných 3 453 227 $ Bruno Bosse z roku 2013. Blahopřejeme, Václave, máte u nás cenu.

Krušnohorský Everest

Aneb "Fuj, ale 3. místo ve smíšených týmech"

Márys na Bouřňáku Zde je moje povídání o Everestu. V první řadě: ještě teď, to znamená 12 dní po závodě, nejsem schopný plně ohnout nohy v kolenou a nějaké dřepy jsou pro mne holý nesmysl. Ale k věci. Moje kolegyně Pavlína a její přítel Dan holdují všemožným vytrvalostním sportům a jednoho dne mi oznámili, že potřebují třetího do týmu na Krušnohorský Everest. Prý je to nejtěžší intervalový závod v České republice a jde o dvanáctihodinovou štafetu ve zdolávání 250 metrů převýšení slalomového svahu na Bouřňáku. Nahoru a dolů ve třech a tak pořád dokola. Znělo to dobře, takže jsem kývnul. Po prvním výstupu se zdálo, že to nebude problém, ale seběh, to bylo peklo. Nadávali jsme na to všichni, ale po půlce závodu už bolest nohou skoro nebyla cítit s vidinou, že nám zbývá už "jen" šest hodin závodu. Tak jsme rubali dál a zjistili, že jsme průběžně 3. až 4. v kategorii. "To snad ne! Pokud to bude těsně, budeme muset na závěr ještě zabrat a to se mi nechce!" řekl jsem. Nicméně ani s rostoucí únavou jsme náskok na 4. místo nepřestali navyšovat, takže ke konci jsem po posledním sestupu předal štafetu Danovi a ten si udělal ještě "slavnostní" závěrečné kolečko a zakulatil tak celkový počet výstupů na 33. Každý z nás rovným dílem 11x nahoru a 11x dolů. A to stačilo, byť jsme pomyslný Everest celkovým převýšením nepřekonali (nastoupáno 8448 m), na ono 3. místo k kategorii smíšených družstev do 120 let. Takže jsme odjížděli s pocitem bolavých nohou a dobře odvedené práce. Pouze stále nechápeme ty nejlepší z mužských týmů, kteří Everest (8848 m) překonali a ještě s rezervou. Vítězní Happy tree friends (příznačný název ...) a druzí Lamači skal dokonce nastoupali přes 10 kilometrů. Aspoň se máme do příštího roku kam zlepšit. Na závěr ještě malá vsuvka pro cyklisty. Sponzorem závodu byl Cannondale Koloshop a propůjčil na závod nafukovací bránu a stupně vítězů z Krušnotonu. Tak jsem si aspoň jednou vyzkoušel, jaké to je si na ni stoupnout. Po těch 11 výstupech to bylo těžké a klouzalo to. Marek Andrejs, cfc, Mikulov

KRÁTKÉ ZPRÁVY

Výroční členská schůze CFC 2.12.2019 v 18 hodin

Restaurace Máka místo konání: Restaurace Máka (u rybníka v Kročehlavech)

PROGRAM SCHŮZE: ...

ZÁVĚREČNÉ HLASOVÁNÍ ! Příprava nových dresů finišuje

Montáž CFC 

2019 Dnešním dnem uzavíráme první kolo hlasování o nové podobě ...

S.K. Podraz otevírá kancelář

S.K. Podraz Na prvním závodě sezóny jsme se ještě museli obejít bez hazardu, ...

Po roce opět na Klínovec

Kladno-Klínovec-Kladno Jaro je v plném proudu a nastává čas naplánovat tradiční vyjížďku na Klínovec. ...

Výroční členská schůze CFC 13.12.2018 v 18 hodin

Restaurace Máka místo konání: Restaurace Máka (u rybníka v Kročehlavech)

PROGRAM SCHŮZE: ...

DISKUSE

Nástěnka

22.11.2019 17:34 Kolbaba

Ti hoši, od kterých mám fotky, teď mají na členské kartě obrázky v krásných nových dresech. Vy ostatní se polepšete. Márys ...

Nástěnka

19.11.2019 22:05 Luboš

Já jsme na tom s termínem jako Zděnda. ...

Nástěnka

13.11.2019 21:28 Zdeněk Mračko

Aho přátelé cyklistiky, co sa týče výročí schůze, tak sa podvolím. ...

Nástěnka

11.11.2019 21:56 Márty

Michale, děkuji :-) ...

Nástěnka

11.11.2019 16:08 Kolbaba

Martine, všechno nejlepší k svátku, husu a víno přeje redakce Zpravodaje. ...